Všechna videa jsou obohacena o podkladové texty. Ty vám pomohou do problematiky více zabřednout, případně vám dají náboje proti správci daně. A již nyní prozradím to, co blíže rozvedu až v samotném závěru. V daních existuje kouzelné slovo. Teda jsou to vlastně slova tři. Jakmile je vyslovíte, pak se vždy na berňáku rozblikají všechny kontrolky. Ta slova jsou: Nejvyšší správní soud.
Pokud tak chcete rozzuřeného úředníka proměnit v krotkého beránka, stačí říct „ale Nejvyšší správní soud říká, že…“ a doplnit vhodnou citaci z rozsudků – tzv. judikatury – tohoto soudu.
Judikatura Nejvyššího správního soudu je tak jakési slovo Boží, vůči kterému ani správce daně neprotestuje. Její znalost je základním kamenem daňových úspěchů u nás ve Specialis. V doplňujících textech vám tak budu poskytovat mj. citace z ní. Ty vám pomohou ve vašem boji s finančním úřadem. A jak uvidíte, na počátku vzniku nemála rozsudků Nejvyššího správního soudu stála kasační stížnost podepsaná mým jménem, případně soud citoval z komentáře k daňovému řádu, jehož jsem spoluautorem.
Takže opakujte po mně: „Ale Nejvyšší správní soud říká, že…“
Milí podnikatelé,
co si vybavíte, když řeknu „berňák“? Jestli vám přejel mráz po zádech, jste tu správně.
Jmenuji se Ondřej Lichnovský a již přes 15 let pomáhám podnikatelům, kteří se dostali do křížku s finanční správou. Jen před Nejvyšším správním soudem jsem byl více jak 100×. Proto vím, jak berňák přimět, aby dodržoval vaše práva.
V tomto kurzu vás provedu vším, co s klienty běžně řeším. Předám vám tipy z praxe pro případ, že u vás úředníci zahájí daňovou kontrolu. A ukážu vám, jak se bránit, když s výsledkem kontroly nesouhlasíte.
Ke každému videu jsem vám nachystal také textový přepis. Můžete se tak k informacím vracet ve svém vlastním tempu.
Začneme hned zostra. Podíváme se na „malou daňovou kontrolu“, která se skrývá pod zkratkou POP.
Klikněte si na další video.
Za svou praxi jsem již viděl spoustu nepřístojností, které si berňák dovolil. A daňovému subjektu se snažil nabulíkovat, že postupoval zcela podle zákona. Kupříkladu v jedné dávné věci správce daně prováděl výslechy svědků. A buď již neměl čas, nebo se mu prostě nechtělo, a tak o výslechu informoval prostřednictvím SMS zprávy. Zákon přitom říká, že o výslechu svědka musí správce daně daňový subjekt informovat. Sami posuďte, zda byste takovouto formu informování považovali za dostatečnou. Správci daně ve dvou instancích, stejně jako krajský soud, byli přesvědčeni o tom, že to dostatečné bylo. Teprve Nejvyšší správní soud mé argumenty vyslyšel a všechny vyvedl z omylu. Přečíst o tomto případu více si můžete zde.
Nebo další případ daňové kontroly manželů, kde manželka měla roli spolupracující osoby. Kontrola začala u manžela a skončila doměrkem. Následně byla zahájena u manželky. A tady správce daně byl názoru, že se již jedná o pouhou formalitu, jelikož výsledek sleduje osud manžela. Jenže chyba lávky. Každý daňový subjekt má stejná práva, a tak i manželka měla právo na řádný a spravedlivý proces, což ta rychlokvašená daňová kontrola rozhodně nesplňovala. A opět, toho, že klientka byla nezákonně pasována do role objektu, si k mým argumentům jako první všiml Nejvyšší správní soud.
Anebo další případ krásně ukazující, jak i jasné a logické věci nemusí končit vždy dobře. Případ byl o zprostředkování zakázky. Klient byl osloven svou konkurencí s tím, že tato ví o zajímavém výběrovém řízení, kterého se ale nemá prostor zúčastnit. A tak za nějaké to procentíčko provize byla ochotna se o tuto informaci podělit. Klient na to přistoupil, zakázku vyhrál, provizi zaplatil, a tuto si uplatnil jako daňový náklad. Jasné zprostředkování, u nějž náklady na provizi musí být daňově uznatelné, řeknete si. Ale ne tak správci daně. Ani krajský soud nám nechtěl vyhovět, vždyť tolik peněz za jednu informaci? Kdo to kdy viděl? A opět, první, kdo tuto selskou logiku k mým argumentům pochopil, byl opět…
Výše uvedené příklady byly ty nejkřiklavější. Množství ještě větších absurdit jsem byl schopen zarazit ještě před tím, než skončily pravomocným doměření. Bez přesvědčivé argumentace erudovaného profesionála by se to ale nejspíše nepovedlo. Tak co, pořád si myslíte, že zákon přeci hovoří jasnou řečí, a tak daňového právníka nepotřebujete?
Na něco se vás zeptám: Šli byste k rozvodu bez právníka?
Určitě říkáte, že ne. Přece se nenecháte oškubat. Na rozvod bez právníka byste si netroufli, ani kdybyste s partnerem skvěle vycházeli.
A teď otázka druhá: Troufli byste si sami jednat s berňákem?
Většina podnikatelů ani neuvažuje o tom, že by to nemusel být dobrý nápad. S berňákem to přece vždycky zvládli sami, tak určitě zvládnou i daňovou kontrolu.
Potíž je v tom, že berňák nehraje fér. Úředníci dobře vědí, že běžný podnikatel nezná svá práva. Zkouší, co všechno jim projde. Troufnou si i na chování, které je zcela za hranou. Proč by také ne? Vědí, že si toho nevšimnete.
Když za vámi ale stojí odborník, srovná se berňák do latě. Najednou vidí, že si nemůže vyskakovat, a začne sekat latinu.
Proto doporučuji: Najděte si dobrého daňaře a daňového právníka, nebo alespoň projděte tento kurz až do konce. Dozvíte se v něm, co všechno na vás berňák zkusí, a zvládnete se bránit.
Co si odnést z tohoto videa? Berňák si na vás dovolí, jen když jste sami.
Vzpomínáte si na kouzelné zaklínadlo z pod prvního videa? Tak se jej nebojte vyslovit všude tam, kde vás správce daně skrze POPku otravuje už příliš dlouho, případně již vydal druhou výzvu a nechystá se v tom přestat.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 1 Aps 20/2013 říká, že…
Postup k odstranění pochybností je však specifickým procesním institutem, který správce daně používá, pokud má pochybnosti ohledně návrhu daňového subjektu na stanovení daně. Na rozdíl od obecné vyhledávací činnosti, místního šetření nebo daňové kontroly slouží jen a pouze k objasnění konkrétních pochybností, jež brání řádnému stanovení daně. Postup k odstranění pochybností je nepochybně procesním prostředkem k neprodlenému a bezprostřednímu zjištění či ověření řádného splnění daňových povinností daňovým subjektem, který je prioritním nositelem břemene tvrzení a tomu odpovídajícímu důkazního břemene. Legislativní rámec postupu k odstranění pochybností vytyčuje mantinely jeho vlastního použití, neboť „[z]ákonodárce upravil postup k odstranění pochybností tak, aby tento postup trval co nejkratší dobu a nebyl zbytečně ani jednou ze stran prodlužován. Toto je logické s ohledem na skutečnost, že neexistence prvotně vyměřené daně je velkou právní nejistotou, tudíž je zde požadavek, aby tento stav trval co nejkratší dobu“ (viz Lichnovský, O. – Ondrýsek, R. a kol. Daňový řád, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 202 a násl.).
Jinými slovy, neodstranila-li žalobkyně pochybnosti o výši své daňové povinnosti již po první výzvě k jejich odstranění, a viděl-li stěžovatel, že ve věci bude třeba obsáhlejšího šetření, měl tento postup protokolem uzavřít a zahájit podle § 90 odst. 3 daňového řádu daňovou kontrolu.
Je dost možné, že to finančák na vás jen zkouší. Odkazem na rozsudek jej tak jasně postavíte před volbu buďto s tím přestat a vyhovět Vám, nebo zahájit pro něj procesně a časově mnohem náročnější kontrolu. A jelikož správce daně dnes již nemá příliš času na kontroly namátkové, tak na kontrolu přejde jen ve chvíli, kdy k tomu bude mít pádný důvod. Docílíte tím tak rychlejšího vyjasnění věci, jakož i mu znemožníte si účelově prodlužovat tzv. prekluzi. Na kontrolu má totiž berňák zpravidla 3 roky. Nicméně doba, kdy věc prodlévala v POPce, se do této 3leté lhůty nepočítá. A vězte, že několik měsíců k dobru bývá někdy setsakramentsky hodně. Takže se o ně nenechte jen tak připravit.
Víte, co udělá úředník z berňáku, když se mu nezdá vaše daňové přiznání?
Zahájí POPku. POP v daňovém právu není hudební styl, ale taková malá daňová kontrola.
Zkratka POP znamená „postup k odstranění pochybností“.
POPka slouží k rychlému prověření skutečností, které uvádíte v přiznání. A když říkám „k rychlému“, myslím to vážně. Běžně by POPka měla běžet týdny, maximálně několik málo měsíců. Berňák se vás na něco zeptá, vy odpovíte, a je hotovo.
Jestli u vás úředníci natáhli POPku nad 6 měsíců, jednají nezákonně. Ozvěte se, stěžujte si a požadujte zahájení daňové kontroly.
Zní vám kontrola děsivě? Nebojte se. Daňová kontrola má jednu velkou výhodu: Je jasně strukturovaná, a tak máte lepší přehled o tom, co vás čeká.
Co si odnést z tohoto videa? POPka slouží k rychlému prověření informací. Když se natáhne nad 6 měsíců, můžete si stěžovat. A pokud tak učiníte, dáte správci daně jasný vzkaz – že si jste moc dobře vědomi svých práv.
Finanční správa dnes nemá čas na blbosti. Podnětů k prověření má více, než sama zvládne zajistit. A proto namátkové kontroly jsou dnes již passé. Finančák jde vždy najisto. A jelikož ani střední berňáky nemají dost kontrolorů, tak si všichni navzájem vypomáhají. U Prahy a jiných velkých měst je tak stále možné, že cizí berňák přijde i na „běžnou“ kontrolu. U menších měst je to ale téměř vyloučeno. Tam angažovanost cizího berňáku věstí vždy obrovský průšvih. A i když jste z velkého města, tak víte, jak poznáte problém? Že cizí finanční úřad kontroluje nejenom vás, ale i vaše obchodní partnery. V tu chvíli je jasné, že je již vymezeno hřiště, na kterém lze brzy očekávat litý souboj. A kde se možná o svých obchodních partnerech, zejména na straně dodavatelů, dozvíte nepříjemně překvapivé informace.
Haló, Lichnovský?
Dobrý den, tady finanční úřad Karlovy Vary.
A proč mi voláte? Já jsem z Prostějova!
Co myslíte, byl to omyl? Ne ne. Každému z nás se může ozvat úředník z druhého konce republiky. A většinou to nevěstí nic dobrého.
Cizí berňák se vám bude věnovat typicky při podezření ze zapojení do daňového podvodu. To už není legrace – nehrozí vám jen pokuta, ale i opletačky s policií. Proto doporučuji na nic do telefonu neodpovídat a rychle volat právníkovi.
Asi si říkáte, že vás se podvod ani zdaleka netýká. Ale dali byste za to ruku do ohně?
V praxi stačí být součástí dodavatelského řetězce, ve kterém se podvod stal. Možná se do něčeho zapletl váš dodavatel a vy spadnete do vyšetřování s ním.
Co si odnést z tohoto videa? Když se ozve cizí berňák, zpozorněte a rychle si najděte profíka.
Máte cizím berňákem zahájeno kontrolu. Správce daně se dožaduje jednání s vámi na druhé straně republiky, případně nahlížení do spisu umožňuje pouze u něj. Jak budete postupovat? Budete čarovat!
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 10 Afs 269/2017, říká, že
Je nicméně především na finanční správě, aby mj. v souladu se zásadou vstřícnosti a slušnosti (§ 6 odst. 4 daňového řádu) nastavila vnitřní postupy a komunikaci mezi finančními úřady vhodným způsobem tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zatěžování daňových subjektů. To ostatně předpokládá i zákonná úprava, která např. v § 13 odst. 4 zákona o finanční správě umožňuje daňovému subjektu seznámit se s písemnostmi zakládanými do spisu v souvislosti s výkonem vybrané působnosti i u finančního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci (tj. finančního úřadu obecně místně příslušného podle daňového řádu).
Ale pozor. Toto neplatí u výslechů svědků. Tady vám nezbyde než cestovat do místa trvalého pobytu svědka. Sám nevím, proč si finanční správa nezve svědky k sobě. Možná je to tím, že svědek má právo na úhradu cestovného. A to mu přeci nebude erár platit. To raději sbalíme všechen ten cirkus a pojedeme přes celou republiku za ním. To byť náklady přesunu úředníků a daňového subjektu mnohanásobně převýší náklady cestovného svědka. Ach jo.
A ještě jedna věc. Cizí správce daně velice často nabízí vstřícnost spočívající v tom, že komunikace bude probíhat datovkou. To je sice pěkné, ale ani komunikace datovkou nemusí vždy plně nahradit osobní kontakt. Někdy tak jedna návštěva „u vás doma“ bývá mnohem efektivnější než nekončící ping pong datovou schránkou. Proto zvažte, zda je tento typ vstřícnosti skutečně ve vašem zájmu. A pokud není, trvejte na tom, ať si správce daně k vám odělá vélet (jak se říká tady u nás na Prostějovsku).
Z minulého videa víte, že vás může prošetřovat berňák z druhé strany republiky.
Důležitá otázka zní: Jaká máte v takové situaci práva?
Především máte právo na stejný komfort jako se svým berňákem.
Dejme tomu, že byste chtěli nahlédnout do svého spisu. Na to máte právo – a já vám brzy ukážu, jak se to dělá.
Úředník by se měl postarat, abyste měli spis k dispozici a nemuseli za ním jezdit. Například já bych měl mít možnost prohlédnout si spis v Prostějově, ne se za ním trmácet do Karlových Varů.
Toto vám však v praxi nikdo neřekne. Proto se musíte domáhat svých práv sami. Nenechte se sebou zametat!
Co si odnést z tohoto videa? Když s vámi jedná cizí berňák, máte právo na stejný komfort jako by s vámi kontrolu vedl váš úřad.
Je třeba říci, že přiznáním se se vyhnete penále. Avšak úrok z prodlení zůstane. A ten je zpravidla citelnější než penále. V dnešní době se již rovná úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Proto i v případě přiznání je třeba s tímto vydáním počítat. A pokud se rozhodnete bojovat, avšak víte, že u vás není vše růžové, pak doporučuji u správce daně na svůj osobní daňový účet zaslat peníze rovnající se předpokládané hodnotě sporu. Rozhodně to nelze brát jako přiznání, avšak zamezí to vzniku dalšího úročení. Úrok z prodlení se totiž počítá pouze za dobu, kdy peníze v eráru fakticky chybí. A to není případ přeplatku na vašem osobním daňovém účtu.
Jinak rozhodne-li se správce daně zahájit kontrolu, aniž by vám dal možnost se přiznat, pak na něj vytáhněte tento těžký kalibr. Dosáhnete tím toho, že správce daně vám nebude moci napařit penále. To ale platí pouze tam, kde správce daně skutečně nějaké zřetelné indicie o vašich nedoplatcích měl. Ty byste měli najít ve svém spise.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 6 Afs 61/2018, říká, že
Nejvyšší správní soud proto dospívá k závěru, že napadené rozhodnutí, které potvrdilo dodatečný platební výměr, jímž bylo rovněž předepsáno penále, ačkoli postup správce daně byl zatížen výše uvedenou vadou týkající se právě tohoto penále, nemůže obstát, protože nelze vyloučit, že kdyby bylo ze strany správce daně postupováno v souladu s ustanovením § 145 odst. 2 daňového řádu, nevznikla by žalobci povinnost platit předmětné penále. A to i při vědomí toho, že žalobce by v reakci na výzvu správce daně s největší pravděpodobností setrval na svých závěrech, neboť to byl správce daně, kdo jako první porušil daňový řád (ex iniuria ius non oritur – z bezpráví právo vzejít nemůže). Bylo proto na místě napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.
Dosud jsem zmínil penále. Ale to není jediným trestem. Tím mnohem citelnějším je trest vzešlý z trestního řízení. A pokud chcete tomuto zamezit, pak právě podání dodatečného daňového přiznání je tím, co vám k tomu dopomůže. Pokud totiž dosud nebyla zahájena daňová kontrola, pak dle Nejvyššího soudu (to je ten, co řeší daňové trestné činy) je podání dodatečného daňového přiznání účinnou lítostí. A ta vede k zániku trestnosti. Jinými slovy trestní řízení zde poté již nemá své místo. A vězte, že není většího náporu na psychiku než několik let trestního řízení. Proto zvažte, jak v této situaci postupovat. Druhou šanci již totiž nedostanete.
Byl jsem se podívat u vás ve skříni. Máte tam pořádného kostlivce!
Víte, kdy je nejvyšší čas ho vytáhnout na světlo? Když se vám ozve berňák s tím, že u vás chce zahájit daňovou kontrolu.
Na namátkové kontroly dnes již finanční správa nemá moc času. Proto nejste-li z malého města, nejspíše už berňák tuší, co máte ve skříni.
Co myslím tím kostlivcem? Může jít o chyby v účetnictví nebo náklady, které tak docela nesouvisí s vaším podnikáním.
Když vám na ně úřad přijde, napálí vám penále. 20 % z doměřené daně! Navíc mu v patách přichází policie, a ta už nejedná v rukavičkách.
Jestli víte, že se blíží kontrola, máte ještě čas utéct hrobníkovi z lopaty. Podejte dodatečné daňové přiznání. Vyhnete se penále, a možná i trestnímu stíhání.
Co si odnést z tohoto videa? Když se vám ozve cizí úřad, je nejvyšší čas dobrovolně vytáhnout kostlivce ze skříně.
Celou úpravu lhůty pro stanovení daně najdete v ustanovení § 148 DŘ. Jedná se o relativně bohaté ustanovení. Toto popisuje všechny případy, v nichž dochází k přerušení (běží lhůta nová), stavění (lhůta se po určitou dobu nepočítá) či prodloužení (lhůta se prodlužuje o daný časový úsek, zpravidla 1 rok).
Lhůta pro stanovení daně
(1) Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.
(2) Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k
(3) Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.
(4) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu
(5) Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle odstavce 1.
(6) V důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
(7) Pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení a současně tvrzenou daň včetně jejího příslušenství uhradí, je-li toho třeba pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti, lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
Důležité je pamatovat, že každá lhůta musí jednou skončit. A aby onu základní 3letou lhůtu nebylo možno natahovat do nekonečna, tak zákon v odst. 5 uvádí maximální lhůtu 10letou. A co je důležité, tak na tuto se žádné přerušování/stavení/prodlužování neuplatňuje. Její prolomení je možné pouze v jediném případu, a tím je odsouzení pro trestný čin zkrácení daně. V tu chvíli nezávisle na již nastalé prekluzi se rozbíhá ještě jedna poslední lhůta pro narovnání daňového stavu s výsledkem trestního řízení.
A byť se 3 roky či dokonce 10 let může zdát jako moc, vězte, že v daňových sporech to uteče jak voda. Kalkulovat s prekluzí je tak zcela legitimní taktika. A byť množnosti již nejsou tak dobré, jak tomu bylo před rokem 2011, kdy ještě platil zákon o správě daní a poplatků, šance na prekluzi jsou stále velké.
Kupříkladu u jednoho našeho klienta, jemuž byla finančním úřadem doměřena daň ve výši stovek mil. korun, jsme nedávno v odvolání namítli zásadní důkazní vady a požadovali provést nové důkazní prostředky. Finanční úřad totiž nevyslechnul dodavatele, z jejichž faktur odpočty klientovi neuznával. A jelikož odvolací orgán již pro tyto výslechy neměl dostatek času, pak tváří v tvář prekluzi kapituloval, platební výměry zrušil a daňový spor tak tím zcela ukončil. To s přiznáním, že z důvodu brzkého uplynutí lhůty pro stanovení daně by již výslechy nestihl provést.
Lhůta pro stanovení daně je tak jediná lhůta, kterou správce daně respektujte. To z důvodu, že jako jedinou ji nemůže svévolně porušovat. Její překročení znamená definitivní konec daňového řízení. Proto na to pamatujte a vždy si zjišťujte, kdy vám má tato uplynout.
Já vím, nejradši byste měli komunikaci s úředníky rychle z krku. Ale kam ten spěch?
Podle daňového řádu není možné vyměřit daň po uplynutí 3leté lhůty – jedná se o tzv. prekluzi neboli zánik práva stanovit daň. Ta se počítá od termínu pro podání daňového přiznání a může hrát ve váš prospěch.
Po uplynutí této lhůty berňák ztrácí právo vybrat u vás daň.
Dejme tomu, že v dubnu 2024 podáte daňové přiznání za rok 2023. Začínají běžet 3 roky, po kterých již nebude možné daň doměřit.
O několik měsíců později se ozve berňák a zahájí daňovou kontrolu.
Samotná daňová kontrola lhůtu přerušuje. To znamená, že začnou běžet nové 3 roky. Po kontrole přijde platební výměr. S tím nesouhlasíte, a tak pokračujete odvoláním a následně žalobou.
A znáte soudy. S nimi je to na roky.
Na konci možná soud zruší rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství o odvolání, čímž se celý případ vrací zpět do daňového řízení. V tu chvíli z prekluze zbývá zpravidla rok.
Ať se neradujete předčasně, měli byste vědět o případech, kdy se počítání prekluze staví. Nejčastěji se to stává při trestním stíhání nebo když si berňák vyžádá informace k vašim daním ze zahraničí. Lhůta se také může prodloužit, např. vydáním platebního výměru nebo rozhodnutím o odvolání, pokud v tu chvíli do prekluze zbývá méně jak rok.
Každopádně vězte, že lhůta pro stanovení daně je něco, co budí správce daně v noci ze spaní. Správce daně totiž moc dobře ví, že ji nijak neokecá a že v daňovém řízení měsíce nejsou žádná dlouhá doba.
Co si odnést z tohoto videa? Po 3 letech zaniká právo vybrat daň. Této lhůtě se říká prekluze.
S prekluzi jsem váš již seznámil v předešlém videu. Zahájení kontroly zasláním oznámením o zahájení kontrolovanému je tím, co lhůtu pro stanovení daně přerušuje, načež počne běžet lhůta zcela nová. To ale platí pouze v případě, kdy správce daně začne kontrolu fakticky provádět. Historicky totiž byly známy případy zahájení kontroly na konci roku s tím, že tento úkon byl pouze formální. Teprve po několika měsících se správce daně ozval s tím, že je připraven kontrolu provádět. A to se nelíbilo Nejvyššímu správnímu soudu, a posléze pak ani zákonodárci.
Proto dnes již ustanovení § 87 odst. 3 daňového řádu jasně říká, že pokud správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu bez zbytečného odkladu po zahájení kontroly, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.
A tady si zapamatujte, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 7 Afs 241/2019 ani formální výzva k předání podkladů nemusí být dostačující:
Podle krajského soudu k účinnému zahájení daňové kontroly ve smyslu § 87 odst. 1 daňového řádu postačovalo, že správce daně v protokolu o zahájení daňové kontroly stěžovatele vyzval k předložení účetních knih a stanovil mu k tomu lhůtu. Taková výzva by byla pro účinné zahájení daňové kontroly nepochybně dostačující, pokud by se jednalo o výzvu k předložení konkrétních důkazních prostředků k prokázání označených skutkových okolností. Z takové výzvy by totiž bylo zřejmé, že správce daně v podstatě již provedl nějakou konkrétní úvahu ve vztahu k okolnostem rozhodným pro stanovení daně, tj. začal prověřovat daňovou povinnost, k čemuž začal shromažďovat konkrétní důkazní prostředky. V posuzované věci ale správce daně vznesl pouze obecný požadavek na předložení účetnictví bez vazby na jakékoliv konkrétní prověřované skutečnosti. V takovém případě pak samotná dohoda o předání podkladů nemůže nahradit faktické provádění kontrolních úkonů, pakliže není plnění této dohody ze strany správce daně v přiměřeném časovém intervalu nijak aktivně vymáháno.
Správce daně tak musí kontrolu fakticky provádět. Nečiní-li tak, pak na to pamatujte, až se jednou bude počítat prekluze. Možná s radostí zjistíte, že tato správci daně utekla, a tak veškeré jeho kroky přijdou vniveč.
Co se pak samotné komunikace se správcem daně v průběhu kontroly týče, tak tato nemá žádná přísná pravidla. Důležité je jen jasně sdělit ve věci jakého daňového subjektu komunikujete a co mu chcete sdělit. Proto s trochou důvtipu ani není třeba mít nějakých vzorů. Pokud ale přeci po nějakých prahnete, pak můžete šáhnout po těch, jež vzešly z naší každodenní praxe u nás ve Specialis. Publikace se jmenuje Průvodce daňovým řízením se vzory podání a vyšla v roce 2022 v nakladatelství C. H. Beck. Dostupná je např. zde.
Možná vás to překvapí, ale začátek daňové kontroly je poměrně klidné období. Vy si doma ze stresu okusujete nehty, ale berňák nikam nespěchá.
Nejprve se vám ozve úředník a oznámí, že zahajuje kontrolu. Potom se vyptává. Zajímá ho vaše účetnictví a to, jak funguje vaše podnikání.
Pak nastane podezřelý klid. Uteče týden, uplynou měsíce. Co se proboha děje?
Hlavně klid, to je normální. Úřadům prostě všechno trvá.
Co zatím můžete udělat vy? Rozhodně neseďte s rukama v klíně. Průběžně nahlížejte do svého kontrolního spisu a zjistěte, co na vás úředníci vyhrabali.
Kdysi jsem měl klienta, kterému se berňák v této fázi neozval skoro rok. Klienta to ukolébalo ke klidu – a to byla chyba. Když jsem nahlédl do jeho spisu, našel jsem v něm stovky písemností.
Vy se proto nenechte uchlácholit. Dívejte se berňáku pod prsty. V příštím videu si ukážeme, jak na to.
Co si odnést z tohoto videa? První fáze kontroly je klidná. Nenechte se ukolébat a nahlížejte do spisu.
Není spis jako spis. To, co vám správce daně poskytne, není zpravidla vše, co na vás má. Zákon výslovně dělí spisy na dvě části. Na veřejnou, o níž jsem mluvil. A na neveřejnou. A co si budeme povídat, ta neveřejná je vždy mnohem zajímavější. Proto je dobré vědět, kdy a k čemu máte právo se dostat.
Předně si pamatujte, že každý spis má svůj soupis. V něm jsou postupně seřazeny popsány a očíslovány všechny písemnosti ve spise. Na tento soupis spisu máte nárok vždy, a to nejenom k části veřejné, ale i k části neveřejné. Proto doporučuji si o ně vždy říkat.
Moudrost tohoto kroku oceníte ve vypjatých situacích. I správce daně je jenom člověk, který dělá chyby. A pokud se na ně přijde, pak se je může snažit zakrýt. Nesprávné vedení spisu se velice často maskuje tím, že se spis opraví, chybějící písemnosti se doplní, načež vše je v naprostém pořádku. Pokud ale máte k dispozici průběžně soupisy spisu, pak veškeré tyto úpravy jsou vyloučeny. Byly by totiž okamžitě odhaleny díky porovnání dřívějších soupisů spisů se soupisy opravenými. Trváním na soupisech spisů tak zamezíte tomu, aby správce daně zpětně vaše spisy upravoval či s nimi jinak manipuloval.
Druhou podstatnou skutečností je, že i ze soupisu neveřejné části spisu musíte být schopni seznat vše o povaze písemnosti samé. Její jednořádkový popis by tak měl napovědět dost o tom, zda se v neveřejné části spisu nachází oprávněně, či nikoliv. Veškeré potenciální důkazy totiž musí nejpozději ke konci kontroly správce daně přeřadit z neveřejné části do části veřejné. V neveřejné by tak nemělo zůstat nic, co by alespoň mohlo být použito jako důkaz. Tudíž důkazy, které se správci daně nehodí, takto nesmí tajit. A že se o takovýto důkaz jedná poznáte právě z onoho popisu. A jak by měl tento popis vypadat ukazuje jeden rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2021, sp. zn. 51 Af 43/2020:
Jakkoliv soud při vypořádání výše uplatněných žalobních bodů zjistil, že do práv žalobkyně nezpřístupněním dotčených písemností na spravedlivý proces zasaženo nebylo (a níže uvedený nedostatek tedy nezpůsobuje nevyužitelnost závěrů daňové kontroly pro další řízení), přesto je nutno uzavřít, že postup žalovaného při vedení soupisu písemností je nezákonný. Z přehledu, který žalovaný vede a žalobkyni poskytl (srov. bod 20 tohoto rozsudku a č. l. 43-44 soudního spisu), není o povaze dotčených písemností patrno téměř nic.
Vysvětluje-li žalovaný vágní informování o povaze nepřeřazených dotčených písemností ve spisovém přehledu tím, že si to FAÚ vymínil, má soud za to, že si vykládá povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 38 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do 30. 4. 2021 (dále jen „zákon AML“), příliš extenzivním způsobem, který z výše uvedených důvodů zasahuje do práva žalobkyně na spravedlivý proces. Podle citované normy ve spojení s odst. 1 stejného ustanovení zákona AML je každý povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných FAÚ nebo plnění (informačních) povinností stanovených v § 24 odst. 1 nebo § 31c zákona AML. Poskytnutím obecných informací o tom, že obdržel od FAÚ písemnosti, ze kterých plynou informace o některých blíže neupřesněných subjektech a o některých blíže neupřesněných bankovních účtech či operacích, a že tyto informace vyhodnocuje (např. způsobem jako v bodě 26 tohoto rozsudku), by žalovaný nikterak neprozradil informace chráněné citovaným ustanovením zákona o AML, neboť z uvedených obecných sdělení nikterak nevyplývá, zda FAÚ obdržel nějaký podnět a zda provádí šetření, natož pak kdo takový podnět či oznámení podal, koho a jakého obchodu se týká, popř. jaké úkony jsou činěny. Žalovaný tedy mohl a měl do spisového přehledu uvést alespoň rámcovou povahu nepřeřazených dotčených písemností.
Průběžné kontrolování spisu, to ve spojení s žádostmi o aktuální soupis spisu, je tak něčím, co vám v další fázi daňového sporu může dát velice silné náboje. Nenechte si proto tuto příležitost ujít.
A na závěr vám přikládám žádost o tzv. korespondenční nahlížení do spisu. Skrze ni dosáhnete toho, že vám správce daně pošle spis, aniž byste za ním museli osobně dojet. A pokud vám má být spis zaslán do datové schránky, pak ani za tuto žádost nic nezaplatíte. V případě zaslání poštou ale počítejte s tím, že nárok na bezplatnou kopii máte pouze u těch písemností, které dosud nemáte k dispozici. Pokud jste ale již nějakou písemnost dříve obdrželi, případně se jedná o vaši vlastní písemnost zaslanou správci daně, pak se platí za každou stranu.
Víte, co bych si přál? Vědět, co všechno na mě ten tam nahoře má. Až jednou přijdu před nebeskou bránu, měl bych s sebou složku s důkazy a argumenty.
Nebeské spravedlnosti bohužel pod ruce nahlédnout nemůžeme. Ale té světské ano. Berňák si na vás vede spis a vy máte právo zdarma zjistit, co v něm má.
Nemusíte nikam jezdit. Stačí otevřít datovku a napsat svému berňáku, že si přejete soupis veřejné i neveřejné části svého spisu, případně konkrétní písemnosti z něj. Stejně vám poslouží i daňová informační schránka.
A co si vyžádat? Chtějte zejména všechny písemnosti, které jste zatím neobdrželi.
Berňák vám obratem pošle vše, co na vás má, a vy se včas připravíte na obranu.
Jestli vám právě běží kontrola, doporučuji do spisu nahlédnout několikrát ročně. Ale ani mimo kontrolu není na škodu se do spisu občas podívat.
Co si odnést z tohoto videa? Máte právo zdarma nahlédnout berňáku pod prsty. Napište si o svůj spis.
Úřední záznamy nevznikají jen z telefonních hovorů s daňovými subjekty. Správce daně je vyhotovuje všude tam, kde potřebuje zaznamenat nějakou informaci, aniž by zároveň byl sepisován protokol. Tudíž z různých hovorů, ohledání, výjezdů, vyhledávání na internetu, z toho všeho by měl vzniknout úřední záznam. Informace v něm zachycené jsou pak použity jako důkaz v daňovém řízení.
Na ono ryze jednostranné zaznamenávání informací je tak třeba pamatovat. A pokud se vám něco nebude pozdávat, poukažte na to a chtějte získání informace zopakovat, případně správce daně rovnou konfrontujte s nesrovnalostmi.
Kupříkladu je v úředním záznamu uvedeno, že správce daně po telefonu vyslechl vašeho dodavatele a jeho sdělení vám klade k tíži? Požadujte zopakování formou svědecké výpovědi.
Je v úředním záznamu uvedeno, že na internetu nebyly nalezeny www stránky vašeho dodavatele? Usvědčte správce daně z opaku zasláním odkazu na stránky samotné, či na stránky https://web.archive.org/, kde lze nalézt historické podoby dnes již neexistujících stránek.
Je v úředním záznamu uvedeno, že v rámci místního šetření správce nenalezl tvrzený reklamní poutač, na němž měla být vaše reklama? Pokud vás o místní šetření správce daně neinformoval, požadujte jeho opakovaní. A nejlépe rovnou doložte fotografie místa, které tvrzení správce daně vyvracejí.
Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 2. 2011, sp. zn. 2 Afs 62/2010 říká, že konání místního šetření bez uvědomění daňového subjektu, je protizákonný. Bylo to potvrzeno zejména v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. 2 Afs 194/2006 (publ. pod č. 1886/2009 Sb. NSS), kde soud jednoznačně uvedl, že „daňový subjekt má ve smyslu § 16 odst. 4 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve vztahu k pracovníkům správce daně právo klást otázky při ústním jednání a místním šetření nejen svědkům a znalcům, ale i osobám přezvědným.“ Jinak řečeno, z práva daňového subjektu být přítomen při místním šetření tak, aby jakékoli vypovídající osobě mohl klást otázky, není výjimek. Dále pak má daňový subjekt právo být vůbec o takovém místním šetření včas informován, jak bylo potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2009, sp. zn. 1 Afs 29/2009 (publ. na www.nssoud.cz): „Provádí-li správce daně (ať již v prvním stupni, nebo odvolací orgán) místní šetření (§ 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), jehož cílem je získat důkaz vedoucí ke stanovení daňové povinnosti, je namístě, aby se daňový subjekt o tomto postupu dozvěděl a měl možnost se tohoto úkonu rovněž účastnit“.
Takže pokud proti vám správce daně vytáhne důkaz a opírá ho o úřední záznam, pamatujte, že máte stále možnost jej zpochybnit. Pokud jej ale rozporovat nebudete, pak v budoucnu důkazní situaci změnit bude velmi těžké.
Máte právo nevypovídat! Cokoliv, co řeknete, může být použito proti vám.
Také už jste podobné prohlášení slyšeli ve filmu? Tak si ho dobře pamatujte a použijte ho, kdykoliv se vám ozve berňák.
Dejte si velký pozor, co úředníkům sdělujete po telefonu. Myslete na to, že nemusíte říkat vůbec nic.
Měli byste vědět, že vše, co řeknete do telefonu, skončí v úředním záznamu. Do něj si úředník zapisuje, co si myslí, že jste mu řekli.
Ano, slyšíte správně. Co si MYSLÍ, že jste řekli, ne co jste skutečně řekli.
Úředníci si záznam dopisují po paměti. Proto se tam často objevují informace vytržené z kontextu, nebo dokonce úplné nesmysly.
Taková snůška hloupostí vám může pořádně zavařit. Při daňové kontrole poslouží jako jeden z důkazů – a jak doložíte, že jste nic takového neřekli?
Proto buďte velmi, velmi opatrní. Když se úředník do telefonu ptá na něco jednoduchého, klidně odpovězte. Ale jakmile zajde do detailů, poproste ho, aby vám otázku poslal do datovky.
Co si odnést z tohoto videa? Pozor na to, co sdělujete úředníkům po telefonu. Vše může skončit v nepřesném úředním záznamu.
Důležitost účastnění se na výslechu je zřejmá. Jen tak se dozvíte množství věcí, které správce daně ani nepovažuje za nutné uvádět do protokolu. Co třeba uděláte, když je svědek od počátku otrávený a svou první odpověď uvede sdělením „jak jsem již správci daně jednou říkal…“? Ano, následně se jej zeptáte, při jaké příležitosti se o celé věci se správcem daně již bavil. A mnohdy se nestačíte divit, co vše se od svědka v tu chvíli dokážete k nevoli úředníka dozvědět.
V těchto případech pamatujte, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 2 Afs 218/2020 v případě svědeckých výpovědí je zvlášť důležitá jejich přímost a bezprostřednost. Současně je však obtížné přesně vymezit míru vlivu výše popsaného postupu správce daně na zákonnost rozhodnutí daňových orgánů. Zopakoval-li správce daně výpovědi osob (podruhé již v postavení svědků, nikoli třetích osob podávajících vysvětlení) a umožnil daňovému subjektu zúčastnit se tohoto úkonu a vykonávat související práva, spočívá případný zásah zejména v nehospodárnosti postupu a snížení bezprostřednosti svědeckých výpovědí. Nejvyšší správní soud tedy sice shledal, že některá provedená vysvětlení nesplňovala zákonný požadavek nezbytnosti, současně však nevyšlo najevo, že by tento nezákonný postup správce daně mohl mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
To ale neznamená, že žalovaný může libovolně užívat institutu vysvětlení „na zkoušku“ a poté podle potřeby selektovat ta vysvětlení, která se rozhodne zopakovat formou svědeckého výslechu. Pokud by skutková zjištění správce daně stála na nezákonně užitém institutu vysvětlení „na zkoušku“ v podstatné míře (na rozdíl od nyní řešené věci), nebyl by skutkový stav zjištěn v souladu se zákonem. Správce daně totiž musí v souladu s § 8 daňového řádu zohlednit a odůvodnit vše, co vyšlo při správě daní najevo, bez ohledu na to, zda důkazní prostředky svědčí ve prospěch nebo v neprospěch daňového subjektu.
Možná tak i zjistíte, že správce daně si vytipoval několik osob, avšak na výslech s vámi pozval jen toho, kdo se mu hodí do karet. A co myslíte, pokud se výslechu vůbec nezúčastníte, bude součástí protokolu ona věta „jak jsem již správci daně jednou říkal…“?
Takže pamatujte, že je lepší na výslechu zbytečně prosedět hodinu než pak mít v řízení v podstatě nezměnitelný protokol o výslechu. O výslechu, který již nebudete moci nikdy zopakovat, jelikož jste se své šance svědkovi klást otázky dobrovolně vzdali. To potvrzuje i Nejvyšší správní soud.
Kde jste byl včera večer? Kdo vám to může dosvědčit? Mluvte, hned!
No dobře, tak dramaticky výslechy v rámci daňové kontroly nevypadají. Ale měli byste počítat s tím, že výslechy probíhají a že při nich úředníci často porušují vaše práva.
Dva příklady za všechny: Setkal jsem se s návodnými otázkami i s tím, že berňák výslech zatajil. Tahal moudra ze zaměstnanců, a přitom nepřizval majitele firmy.
Víte, proč jde o porušení práv? Protože je vaše právo se výslechu účastnit a klást svědkům otázky. Doporučuji toho využít. Jen si tam zajděte a pohlídejte si, jak berňák při výslechu postupuje.
Připravte si vlastní otázky, i to je vaše právo. Vhodnými doplňujícími otázkami můžete postavit výpověď svědka do zcela jiného světla a vzít tak správci daně dosavadní trumfy z rukou. Především si však zkontrolujte, že v protokolu stojí to, co svědek opravdu řekl. Divili byste se, co jsou úředníci někdy schopní do protokolu napsat.
Co si z tohoto videa odnést? Berňák může vyslýchat vaše zaměstnance a další svědky. Využijte svého práva a výslechu se zúčastněte. A nejlépe si jeho průběh nahrávejte.
U mezinárodního dožádání platí, že v rámci něj máte stejná práva, jaká má daňový subjekt ve státě, kam dožádání míří. To znamená, že pokud cizí právní řád umožňuje daňovým subjektům účastnit se výslechů svědků, pak na to máte právo i vy. Proto zejména u mezinárodního dožádání na Slovensko požadujte, ať vám v případě výslechů slovenských svědků umožní slovenský správce daně se jich účastnit. Přiznání tohoto práva totiž není nijak automatické, avšak i my ve Specialis si o něj velice často musíme svému správci daně říkat.
Berňák má dlouhá chapadla. Dokáže si pro informace sáhnout i za hranice.
Dobrá zpráva je, že vy to dokážete taky. Slouží k tomu tzv. mezinárodní dožádání. V rámci něj si můžete vyžádat informace o svém zahraničním dodavateli nebo zákaznících.
Jak to funguje? Váš berňák přes Ministerstvo financí pošle dotaz zahraničnímu správci daně. A pak čekáte.
Čekání na odpověď často trvá měsíce i roky a staví prekluzi – tedy počítání lhůty, po které vám berňák nemůže doměřit daň.
A kdy se mezinárodní dožádání využívá? Typicky při podezření z daňového podvodu. Někteří podnikatelé podvádí na dani tak, že točí zboží po půlce Evropy nebo ho jen na oko vyváží za hranice.
Český úředník v takovém případě přes ministerstvo požádá zahraniční správce daně, aby mu dodali informace, a kolotoč podvodu tak zastaví.
Co si odnést z tohoto videa? Podvod se za hranicemi neschová. Berňák využije mezinárodní dožádání a získá informace ze zahraničí.
Vyhotovování protokolu je jednou z mála přísných formalit, s kterou se můžete při správě daní setkat. Připravte se tak na vleklá poučení, podpisy na každém listu papíru, jakož i na zdlouhavá datlování do počítače. Alespoň v tomto ale dobrou zprávou je, že rychlost psaní úředníků na stroji nebývá tak tragická, jak u některých orgánů činných v trestním řízení.
Základní rada tady zní, při každém protokolování věnujte pozornost tomu, co zaznělo, oproti tomu, co bylo zaprotokolováno. Ty tam jsou doby, kdy úředníci do protokolu dávali věci, které nezazněly vůbec. I tak ale rychlejší ústní výměna informací vede k tomu, že protokolující úředník není schopen vše vyslovené následně zapsat. A pak pátrá v paměti, co asi zaznělo. A právě zde velmi často vznikají neúmyslné chyby. Vaším úkolem je tak zajistit, aby tyto nebyly ve váš neprospěch.
Představte si, že vám položím těžkou otázku. Na odpovědi závisí celé vaše podnikání.
Vezmete si čas na rozmyšlenou, nebo odpověď vypálíte hned od boku?
Tato situace není hypotetická. Může se stát, že se u vás ve firmě objeví úředník z berňáku a začne se doptávat. A vše, co mu vy nebo vaši zaměstnanci řeknete, okamžitě píše do protokolu. Vaše odpovědi chce hned, ale vy mu je nemusíte dávat.
Radši ho požádejte, ať vám dá čas na dodatečné zodpovězení. Bude vám muset vyhovět.
A jak poznáte, že na otázku nemáte odpovídat hned? Sledujte, na co se úředník ptá.
Jestli ho zajímá, kde jste se potkali s dodavatelem nebo kdy jste uzavřeli smlouvu, zavání to průšvihem.
Berňák nejspíš zjistil, že váš dodavatel nezaplatil daně, a protože je od něj nemůže dostat, chce si je vymoct na vás.
Ptáte se, jestli na to má právo? Bohužel má. Pokud zjistí, že je na vašem vztahu s dodavatelem něco špatně, dovodí z toho, že jste o nezaplacené dani věděli. A pak ji bude chtít od vás.
Bude na berňáku, aby vám dokázal, že na vašem obchodním vztahu něco nehraje. Proto mu nedávejte bez rozmyslu do ruky nic, co by mohl použít proti vám. A nejlépe na protokolovaná jednání vůbec nechoďte, ale pošlete za sebe zmocněnce.
Co si odnést z tohoto videa? Dejte si pozor, na co se vás úředníci ptají. S odpovědí nespěchejte.
Není výzva jako výzva. Je-li s vámi vedena daňová kontrola, pak platí uvedené ve videu. Ale pozor, vyzvat vás může správce daně i mimo daňovou kontrolu. A tady je třeba pečlivě zvažovat, jak zareagovat.
Pokud správce daně s vámi kontrolu nevede, ale dotazuje se na podrobnosti, požaduje účetnictví, tak se možná snaží s vámi vést tzv. zastřenou daňovou kontrolu. To je stav, kdy správce daně neomezují žádná procesní pravidla a kdy jen spoléhá na to, že budete skákat, jak on píská. V těchto případech doporučuji čarovat.
Ale Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 4 Afs 14/2017 říká, že…
Pokud správce daně prověřuje plnění daňové povinnosti a tvrzení daňového subjektu v konkrétním zdaňovacím období a vyzývá daňový subjekt k předložení kompletního účetnictví a evidence pro daňové účely pro příslušné zdaňovací období, je povinen zahájit daňovou kontrolu podle § 85 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a nemůže institut daňové kontroly obcházet fingovaným místním šetřením dle § 80 téhož zákona v rámci vyhledávací činnosti.
Složitější je to v případě, kdy vám správce daně zašle výzvu dle § 57 daňového řádu. Toto ustanovení upravuje povinnost součinnosti daňového subjektu. Pod pohrůžkou opakované pořádkové pokuty tak skutečně máte povinnost správci daně sdělit téměř vše, co od vás žádá. Dodnes nechápu, jak se Ministerstvu financí podařilo toto ustanovení do daňového řádu vpašovat. Předchozí zákon o správě daní a poplatků totiž tak přísnou součinnosti neupravoval. Vycházel totiž z principu, že ohledně daní nelze nikoho nutit cokoliv správci daně poskytovat. Obzvláště, když to lze proti němu následně zneužít.
Ve vztahu k důkaznímu břemeni pak pamatujte, že máte povinnost prokazovat. Tzn., že musíte správci daně navrhovat konkrétní důkazní prostředky, jakož i říci, co jimi chcete prokázat. Kupříkladu u výslechu svědka musíte řádně označit svědka (nejlépe jménem, příjmením, datem narození a místem pobytu). A k tomu říci, co konkrétně by měl tento osvědčit. V opačném případě hrozí, že správce daně tento důkazní návrh odmítne provést z důvodu, že svědek nebyl dostatečně identifikován, případně že není zřejmé, co měl svědek prokázat. A v tomto dává judikatura Nejvyššího správního soudu správci daně zapravdu.
Jakmile je ale důkazní návrh bezvadný, může správce daně jeho provedení odmítnout jen ze tří důvodu. K tomuto Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 10. 2020, sp. zn. 7 Afs 399/2019 říká, že neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit toliko třemi důvody: Prvním je argument, dle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.
Ale pozor, ani s nadbytečností či irelevantností to pro správce daně není tak jednoduché. K tomuto Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 6. 2023, sp. zn. 4 Afs 349/2019 dodal následující: Odmítnutí provedení důkazů bylo přitom přípustné jen tehdy, kdyby jejich nadbytečnost či irelevantnost byla zcela nepochybná. Nebylo však možné odmítnout provést další dokazování jen proto, že by jeho výsledek mohl být v rozporu s již provedenými důkazy, tím spíše za situace, kdy jsou tyto ve vzájemném rozporu. Žalovaný tak ve skutečnosti při odůvodnění odmítnutí provedení důkazních návrhů vzal z provedených výpovědí svědků za prokázané vše, co by mohlo svědčit v neprospěch stěžovatelky, zejména vyjádření jednatelů některých deklarovaných dodavatelů, že práce zajišťovali svými vlastními zaměstnanci, a na základě těchto tvrzení odmítl důkazní návrhy stěžovatelky, aby následně dospěl k závěru, že neunesla své důkazní břemeno. Takový postup však byl nepřípustný, neboť znemožnil stěžovatelce prokázat rozhodné skutečnosti.
Takže má rada zní, navrhujte, navrhujte, navrhujte. A vůbec nevadí, že zajistit důkazní prostředek není ve vašich silách. Např. listinu má v držení třetí osoba. Nebo svědek je pro vás nekontaktní. Faktické obstarání důkazního prostředku je totiž úkolem správce daně.
Kdybyste někoho zavraždili, musí vám to soudy dokázat.
S daněmi je to přesně naopak. Důkazní břemeno nesete vy jako daňový subjekt. To znamená, že musíte prokázat vše, co jste uvedli do svého přiznání.
Vyděsil jsem vás? Hlavně klid. Nemusíte teď hned běžet a posílat berňáku důkazy. Povinnost dokazovat vám vzniká, až když vám berňák pošle výzvu.
Na výzvu musíte reagovat a začnete předkládat důkazy.
A co se stane, když nebudete schopní důkazy dodat? Správce daně použije takzvané pomůcky. Těm se ještě budeme věnovat, tak vám pro teď jen řeknu, že na ně určitě nechcete spoléhat.
Proto na výzvu reagujte. Dokonce ani nevadí, když tak učiníte až po lhůtě. Dokud není kontrola u konce, můžete vše napravit a na cokoliv dodatečně reagovat.
Co si odnést z tohoto videa? Jakmile vám přijde výzva, musíte dodat důkazy.
Nahrávání jednání působí na správce daně vždy jako trankvilizér, neboli utišovač. Zapnutí nahrávání na mobilu tak může zklidnit rozjitřené emoce. Proto již jen s informací o tom, že jednání budete nahrávat, nakládejte s rozmyslem.
Dovolujeme si vás upozornit, že je váš hovor nahráván.
Tato věta vás asi většinou jen otráví. Při jednání s berňákem vám ale může zachránit krk.
Jakýkoliv úkon správce daně si můžete nahrávat. Dokonce mu to ani nemusíte předem oznámit! Úředníci vám do toho nemají co mluvit.
A divili byste se, jak se to hodí zejména u protokolovaných jednání. V protokolu by teoreticky mělo být vše tak, jak to zaznělo, viďte? Ale praxe je jiná. Často v zápisu skončí úplné nesmysly.
Například u výslechu svědků přitom jde někdy o slovíčka. Jak pak bez zvukového záznamu dokážete, že svědek řekl něco úplně jiného, než stojí v protokolu?
Proto diktafon s sebou – a vůbec se nestyďte nahrávat.
Co si odnést z tohoto videa? Vše si nahrávejte, je to vaše právo.
Daňový řád umožňuje stanovit daň třemi způsoby: dokazováním, pomocí pomůcek, nebo sjednáním. Preferována je metoda dokazování. Pokud není možné daň stanovit dokazováním, používají se pomůcky jako krajní opatření, které slouží k co nejpřesnějšímu odhadu daňové povinnosti. Sjednání daňové povinnosti je poslední možnost, kterou jsem já osobně nikdy v praxi nezažil. Způsoby stanovení daně se nemohou kombinovat a každá metoda musí být použita samostatně.
Pro přechod na pomůcky musí být splněny tři podmínky: daňový subjekt nesplnil své zákonné povinnosti, daň nelze stanovit dokazováním a může být spolehlivě určena pomocí pomůcek. Je velice důležité pamatovat, že daňový subjekt má právo odvolat se proti rozhodnutí stanovujícímu daň pomocí pomůcek, ale odvolací řízení je velmi limitováno. Přezkoumává se v něm pouze zákonnost použití pomůcek a přiměřenost jejich použití. Tento manévrovací prostor je velice úzký. V praxi se nám u odvolacího orgánu podaří jen výjimečně na pomůckách cokoliv změnit poté, co s nimi finanční úřad skončí. Je tak třeba pamatovat na to, že jakmile finanční úřad již jednou na pomůcky přejde, nejspíše již není cesty zpět k dokazování. Pomůcky nejsou sankcí a nesmí vést k nepřiměřené daňové povinnosti. Prokázat onu nepřiměřenost je ale velice těžké. Takže vždy dobře zvažujte, zda jsou pomůcky pro vás to vhodné řešení.
Od pomůcek je třeba odlišovat tzv. esenciální výdaje neboli náklady minimálně nutné. To jsou náklady, které z povahy musely být vynaloženy, avšak daňový subjekt při jejich prokazování nebyl zcela úspěšný. Zpravidla se mu nepodařilo prokázat skutečného dodavatele. Typicky u daně z příjmů při nákupu nějakého zboží, které bylo následně prodáno (byl realizován zdanitelný výnos), je logické, že zboží muselo být někde získáno/nakoupeno. A pokud správce daně zpochybní, že toto pochází od deklarovaného dodavatele na základě předložené faktury, pořád jej to neopravňuje náklady zcela vyloučit. Správce daně by se měl zamyslet nad minimální cenou, za kterou lze zboží na trhu sehnat, a tuto uplatnit oproti realizovanému výnosu jako náklad. Důležité ale je, že tento postup není stanovením daně pomůckami, avšak standardním dokazováním. V podrobnostech odkazuji na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu zde.
Máte ve firmě binec? Nebojte, nemusíte se mi přiznávat. Ale toto video vás bude zajímat.
Představte si, že se vám ozval berňák s výzvou. Chce doložit tvrzení z vašeho přiznání, jenže vy máte díry ve skladové evidenci a neevidujete tržby. Co teď úředníkům předložíte?
Nepředložíte nic – nebo to málo, které máte.
Správce daně použije k vyměření daně tzv. pomůcky. Pomůcky jsou alternativní způsoby stanovení daně. Používají se, když chybí důkazy.
Jak doměření pomůckami probíhá?
Pokud jste například grafik, najdou si úředníci dva tři podobné grafiky. Podívají se na jejich daňovou povinnost a doměří vám daň podle nich.
Počítejte s tím, že vás úředníci šetřit nebudou. Nejspíš zaplatíte podstatně víc, než byste měli. Proto na pomůcky nespoléhejte. Udržujte své podklady v pořádku.
Daňová kontrola s důkazy je sice nepříjemná, ale bez nich je to čisté peklo.
Co si odnést z tohoto videa? Dokazovat se vyplatí. Použití pomůcek pro vás nebude výhodné.
Pokud jste dosud zvažovali, zda nepřizvat profesionála, pak se nabízí první významný okamžik tak učinit. To z důvodu, že nyní již nelze očekávat zdlouhavá jednání. Naopak se již bude řešit jenom podstata. A tu naleznete ve VKZ, které držíte v rukou. Dejte si proto záležet na reakci, anebo ji rovnou svěřte daňovému poradci či advokátovi.
Každopádně vězte, že nejde-li o přechod na pomůcky, pak cokoliv můžete ještě dohnat v odvolacím řízení. V něm můžete vznášet nové důkazní návrhy či uvádět zcela nové argumenty, které dosud nezazněly. Takže se nemusíte bát, že byste něco nezvratně pokazili tím, že první instanci zkusíte dobojovat sami.
Co se samotného boje týče, tak samozřejmě lze jen doporučit kvalitní právní argumenty podpořené judikaturou Nejvyššího správního soudu. Co ale opravdu nepomáhá jsou urážky či neobjektivní tvrzení. Pokud správce daně říká, že jste nákup zboží neprokázali, nemá smysl mu nadávat či říkat, že je to blbost. Ano, možná to blbost je, ale správce daně již evidentně názor nezmění. Proto na svých argumentech setrvejte a uveďte je v odvolání. Zkuste se ale změřit na to, proč vám správce daně neunesení důkazního břemene vyčítá.
A nezapomínejte, že i vaše vlastní tvrzení je důkazní prostředek uvedený ve výčtu ustanovení § 93 odst. 1 daňového řádu. Proto si dejte tu práci a správci daně vznik celé situace popište. Jak jste se s dodavatelem potkal, jak jste se s ním na dodání dohodl, jak jste se dodání účastnil, jak jste plnění kontroloval aj. To vše, bude-li to působit přesvědčivým dojmem, zvyšuje šanci na obhájení vašich daňových tvrzení. Navíc při podrobném popisu situace a jeho zpětném vybavování kolikrát narazíte i na použitelný důkazní prostředek, který dosud nebyl uplatněn.
Takže v tuto chvíli již nemá smysl taktizovat. Je třeba vše vyložit na stůl. Tak se snažte, aby vámi vyložené karty byly co nejlepší.
Daňová kontrola se chýlí ke konci. Trvala nesmírně dlouho a vy už jste unavení. Chcete to mít z krku, viďte?
Ještě vydržte! Teď budete potřebovat všechnu energii, kterou ještě máte.
Brzy vám přijde VKZ – výsledek kontrolního zjištění. V něm vám berňák poví, co všechno vám vyčítá. A právě s VKZ v ruce můžete začít bojovat. Teď je ten pravý čas přibrat do týmu daňového právníka a začít se bránit.
Ve VKZ vám berňák odkryje karty. Shrne kontrolu a jasně popíše, co se mu na vás nelíbí. Například že ta a ta faktura má špatné datum uskutečnění zdanitelného plnění.
Vždy dostanete čas na reakci. Zpravidla je to 15 dní, můžete dokonce požádat o prodloužení.
Během této lhůty můžete rozporovat, dokazovat a posílat dokumenty, které mluví ve váš prospěch. Berňák by vám měl dokonce říct, jak máte tu kterou skutečnost prokázat.
A jak vlastně na VKZ reagovat? Třeba datovkou, poštou nebo e-mailem s elektronickým podpisem, na formě nezáleží.
Co si odnést z tohoto videa? VKZ vám poví, co se berňáku nelíbí. Jakmile ho dostanete, začněte bojovat.
Nejprve trochu právní teorie. Lhůty dělíme na zákonné a správcovské. Zákonné jsou ty, které zcela stanovuje zákon. Nejdůležitější zákonné lhůty jsou lhůty pro podání přiznání (§ 136 daňového řádu) a podání odvolání (§ 109 daňového řádu). Správcovské jsou pak lhůty, které v zákoně nemají jasně danou délku, avšak na základě vlastního uvážení je stanovuje správce daně. Typicky pro reakci na výzvu či výsledek kontrolního zjištění. A zatímco přes lhůty zákonné až na výjimky nejede vlak, lhůty správcovské jsou právě těmi, u kterých můžete žádat o prodloužení.
První žádosti o prodloužení musí správce daně vždy vyhovět, a to o dobu, která ze lhůty v době žádosti zbývá. Tzn., že nejlepší je žádat hned po obdržení písemnosti lhůtu stanovující. Pokud v ten den požádáte o prodloužení, musí správce daně prodloužit lhůtu na dvojnásobek. Pokud ale učiníte to samé až na konci původní lhůty, pak už správce daně lhůtu zdvojnásobit nemusí. Přidá jen pár dní, co zbývá.
O prodloužení můžete žádat opakovaně. V takovém případě již ale uvádějte ospravedlnitelné důvody. Bez nich nepočítejte s tím, že vám správce daně vyhoví. Důvody správci daně vždy doložte. Jinak hrozí, že správce daně žádost zamítne s odůvodněním, že jste ospravedlnitelný důvod neprokázali. Takže jste nemocní? Připojte k žádosti doktorem potvrzenou neschopenku či jiný doklad o ošetření. Ale pozor, např. zlomená noha sama o sobě není překážkou pro sepsání reakce na výzvu správce daně. Tu můžete psát i v posteli. Takže důvod by zde měl spočívat nikoliv v samotné zlomené noze, ale v tom, že jste první týden museli „běhat“ po doktorech a nebyli schopni se věnovat jiným věcem. Nebo že jste se týden nemohli dostat do práce, když kancelář máte v sedmém patře bez výtahu. A ten týden vám teď chybí, a proto žádáte o jeho prodloužení.
Co uděláte, když vám berňák uloží nějakou lhůtu?
Ihned požádáte o prodloužení!
Každou pořádkovou lhůtu, kterou vám uloží správce daně, si můžete prodloužit. Pozor, neplatí to pro lhůty dané zákonem!
Vždy je možné lhůtu protáhnout minimálně o dobu, která z ní ještě zbývá.
Máte lhůtu 15 dní? Pokud ještě ten den požádáte o prodloužení, získáte dalších 15 dní k dobru, celkem tedy 30. A věřte mi, každý den navíc se vám bude hodit.
A nejlepší věc na závěr: Při daňové kontrole není uplynutí lhůty žádná tragédie. Jestli vám lhůta utekla, vždy to můžete napravit.
Pozor si dejte jen na lhůtu na vyjádření k výsledku kontrolního zjištění. Po jejím marném uplynutí totiž správce daně kontrolu ukončí. A pak už nenapravíte nic.
Co si odnést z tohoto videa? Uložil vám berňák lhůtu? Okamžitě požádejte o prodloužení.
Tato rada vám ušetří spoustu času v případném budoucím hledání. Pokud existuje nějaký dokument, který je nejvíce čten, pak je to zpráva o daňové kontrole. Každý následný přezkumný orgán touto zprávou bude v rámci seznamováním se s vaším případem začínat. To platí i pro profesionála, který by se měl vašemu případu věnovat. Proto zkuste zprávu o daňové kontrole na dobrém místě v čitelné podobě uschovat pro pozdější použití. Ať ji nemusíte složitě hledat či se za její podobu stydět. Povoleny jsou pouze otisky hrnků s kávou na vytištěném paré, jelikož ty jsou důkazem toho, že zpráva byla podrobně studována.
Tak je to tady. Přišla vám zpráva o daňové kontrole. Třesoucíma se rukama ji otevíráte a čekáte na verdikt.
Rád bych vám řekl, že ho ještě můžete zvrátit. Inu, můžete, ale je to běh na dlouhou trať.
Zpráva o daňové kontrole uzavírá řízení před finančním úřadem. Pak už přichází platební výměr. Pokud s ním nesouhlasíte, budete to muset hnát výš – na Odvolací finanční ředitelství. O tom si brzy něco povíme.
Co si odnést z tohoto videa? Zpráva o daňové kontrole znamená konec kontroly, ale ne konec daňového sporu. Následuje platební výměr, proti kterému se můžete odvolat.
Platební výměry jsou na daň samotnou. Následuje ale velice často platební výměr na penále a platební výměr na úrok z prodlení. Dobrou zprávou je, že penále správce daně velice často promíjí. U nás ve Specialis máme vysokou úspěšnost s dosahováním maximálního možného prominutí, které činí 75 % stanoveného penále.
Naproti tomu u úroků z prodlení je to přesně naopak. Tady dosáhnout na prominutí je nadlidský úkol, avšak nikoliv nemožný.
Dobrou zprávou tady je, že finanční správa je metodicky dobře namazaný stroj. Na spoustu postupů mají interní metodiku. A ta je veřejně přístupná. Takže chce-li zjistit, zda máte na prominutí nárok, doporučuji nastudovat příslušnou metodiku. Tuto vám zde přikládám. Avšak vždy je dobré na stránkách www.financnisprava.cz zkontrolovat, zda tato nebyla v poslední době aktualizována vydáním pokynu nového.
Pomoc, berňák po mně chce dva miliony korun! Co mám dělat?
Hlavně klid. Jestli vám přišel platební výměr, dejte si tu práci a sjeďte pohledem až dolů. Někde tam malým písmem stojí, že povinnost zaplatit vzniká až 15 dní od nabytí právní moci.
Když se odvoláte k Odvolacímu finančnímu ředitelství, posouvá se vám právní moc až na datum doručení jeho rozhodnutí. A to může být i několik let.
A teď ta důležitá otázka: Máte platit daň, se kterou nesouhlasíte?
To záleží. Pokud si to můžete dovolit, mohla by to být dobrá strategie.
Po celou dobu vám nabíhá úrok z prodlení, který se často vyšplhá na ošklivé částky. Proto zvažte, jestli z opatrnosti nezaplatit a úročení tím nezastavit. Nebojte, k ničemu se tím nepřiznáváte.
Tento přístup má však i jednu nevýhodu.
Dejme tomu, že zaplatíte a potom se budete soudit. Soud rozhodne ve váš prospěch a berňák vám peníze vrátí. Vy jste je ale mezitím mohli investovat, takže jste přišli o výdělek, který vám nikdo nezaplatí. Soud vám řekne, že po dobu odvolacího řízení jste přece platit nemuseli, takže je to váš problém.
Proto zvažte toto: Máte na zaplacení peníze? Jak moc si věříte, že případné odvolání a soudy vyhrajete?
Doporučuji se spojit s právníkem, který situaci posoudí a poradí vám, jak postupovat.
Co si odnést z tohoto videa? Platební výměr neznamená, že musíte platit hned. Ale pozor, nabíhá vám úrok!
Abyste do vašeho sporu zatáhli odvolací orgán, musíte proti platebnímu výměru finančního úřadu podat odvolání. Je důležité pamatovat, že lhůta je 30 dní od doručení. Snažte se ji za každou cenu stihnout. A vůbec nevadí, když podáte jen odvolání blanketní, tedy takové, které neobsahuje odůvodnění.
Odvolání se podává správci daně, který platební výměr vydal. Pozor na to, že tím nemusí být správce daně, který fakticky prováděl kontrolu a vydal zprávu o daňové kontrole. Nicméně podání odvolání na špatný finanční úřadu či rovnou odvolacímu orgánu neznamená kontumační prohru. Berňáky si vaše odvolání přepošlou, takže okamžik podání odvolání se bude odvíjet od jeho odeslání nepříslušnému správci daně.
V případě blanketních odvolání očekávejte výzvu. V ní vás finanční úřad vyzve k doplnění o argumenty a případně návrhy důkazních prostředků. Ve výzvě daná lhůta je lhůtou správcovskou, a tudíž ji lze prodloužit.
Pokud odvolání z nějakého důvodu nestihnete podat, avšak s výsledkem nejste spokojeni, patrně vás zajímají možnosti obnovy řízení či přezkoumání daňového rozhodnuti (tzv. mimořádné a dozorčí prostředky). Tady vás ale musím zklamat. Šance na úspěch jsou naprosto zanedbatelné. Klientům v takovémto postavení velice často doporučuji se s výsledkem smířit, jelikož náklady na snahy o znovuotevření věci již budou jen vyhozené peníze. Proto nesouhlasíte-li s výsledkem doměrku, nezapomeňte se proti platebnímu výměru odvolat. Poté se již šance na změnu limitně blíží k nule.
V odvolacím řízení platí, že všechna procesní pochybení lze napravit, pakliže je na to čas. Takže pokud budete odvolací námitky cílit do porušení procesních předpisů, pak lze očekávat, že OFŘ lapsy finančního úřadu napraví. Např. výslech, o němž vám správce daně neřekl, bude na příkaz OFŘ zopakován. Takže pamatujte, že i „zprasené“ daňové řízení může OFŘ napravit, ledaže mu uplyne lhůta pro stanovení daně.
Z uvedeného tak vyplývá, že některé procesní námitky je vhodnější uplatnit až v pozdější fázi odvolacího řízení. Ale pozor, v odvolacím řízení nevíte dne ani hodiny, kdy toto může skončit. Abyste to tak nepřetaktizovali. Jak si totiž ukážeme dále, procesní námitky neuplatněné v odvolání nelze v řízení o žalobě již namítat.
Prozradím vám něco, co by měl vědět každý podnikatel. Připraveni?
Výsledek daňové kontroly si nemusíte nechat líbit. A chování berňáku také ne.
Jestli s výsledkem nesouhlasíte, začněte odvoláním na Odvolací finanční ředitelství.
Nastává chvíle, kdy musíte zazářit. Sepište neprůstřelné argumenty a doplňte chybějící důkazy. Jestli jste při kontrole něco nepoužili, teď je nejvyšší čas to vytáhnout.
Ke každému novému důkazu se vám musí Odvolací ředitelství vyjádřit. Navíc od něj získáte názor na postupy berňáku. Nejednou se stalo, že se OFŘ opřelo do toho, jak berňák vede výslechy nebo nakládá s důkazy.
Nezapomeňte se při odvolacím řízení dívat do svého spisu. Berňák tam vloží předkládací zprávu, ve které Odvolacímu finančnímu ředitelství popíše svůj pohled na věc. Tady se o sobě často dozvíte zajímavé věci – nebo dokonce přistihnete berňák při lži.
A to nejlepší? Nikam nemusíte. S OFŘ komunikujete na dálku. Tak proč to nezkusit?
Ale pozor, můžete i pohořet. Znám podnikatele, kterému Odvolací ředitelství řeklo asi toto: „Vážený pane, váš berňák vás posuzoval ještě mírně, vždyť vy byste měl na daních zaplatit o 100 tisíc víc. Proto vám doměrek zvyšujeme!“
Dobrá zpráva z praxe na závěr: OFŘ se umí chovat racionálně. Dřív by se soudili hlava nehlava, dnes už jim to za to nestojí. Nedávno jsem klientovi vyhrál stovky milionů jen na tom, že OFŘ nestíhalo v krátkém čase vyslýchat svědky.
Co si odnést z tohoto videa? Když nesouhlasíte se závěrem kontroly, nemusíte si to nechat líbit. Vaše první kroky povedou na Odvolací finanční ředitelství.
Tady se již láme chleba. Sice po skončení odvolacího řízení můžete jít k soudu, avšak ten již nemusí vyslyšet všechny vaše argumenty. Zejména bude ignorovat dosud nenamítaná procesní pochybení v daňovém řízení. Např. nepřizval vás správce daně na výslech svědka? Nebo nepřiznal vám finanční úřad nárok na prodloužení lhůty? To vše nebude soud zajímat, pokud jste na to nepoukázali již v daňovém řízení.
Soud ale nemusí zajímat ani nové důkazní návrhy. I zde hrozí, že je soud odmítne s tím, že jste je měli navrhnout v daňovém řízení.
Tudíž jdete do finále a měli byste do toho dát skutečně všechno. Na taktizování již není prostor. Dejte se tudíž záležet na tom, aby v reakci na seznámení bylo skutečně vše, co správci daně vytýkáte.
A poznámka závěrem, také u seznámení lze požádat o prodloužení lhůty, jelikož těch 15 dní daných OFŘ je pouze lhůtou správcovskou. Takže si nezapomeňte požádat o její prodloužení.
Píše vám Odvolací finanční ředitelství!
Ne, ještě nevydalo konečné rozhodnutí o vašem odvolání. Posílá vám seznámení s tím, jak celou věc předběžně hodnotí.
Právě teď máte poslední možnost něco změnit. Pokud se v řízení objevily nějaké nové důkazy nebo se změnila právní argumentace, musí vám OFŘ dát možnost, abyste na změnu reagovali.
Potom už bude pozdě se k čemukoliv vyjadřovat. Jakmile OFŘ rozhodne, je vaše odvolání vyřešené a znovu se odvolat nemůžete.
Proto využijte šanci, kterou vám OFŘ dává. Další možnost už bude jen žaloba.
Co si odnést z tohoto videa? OFŘ vám pošle seznámení se svým pohledem na věc. Reagujte na něj, je to vaše poslední možnost ovlivnit výsledek odvolání.
Žaloba je jasným předělem daňového sporu. Z roviny daňového řízení se posunete před nezávislou soudní instanci, a to před místně příslušný krajský soud (pouze v Praze je jím Městský soud v Praze). A jelikož je to zásadní krok, tak zákon pro něj dává dostatečný časový fond. Pamatujte si, že na sepis žaloby máte 2 měsíce. Že ale zde nelze využít blanketního podání tak, jak u odvolání, si řekneme v dalším videu.
Podívejme se, píše vám Odvolací finanční ředitelství. Prý vaše odvolání zamítá. Říká, že váš berňák jednal správně.
Co teď?
Hlavně klid, tady nekončíte. Ještě se můžete dobrat práva – stačí podat žalobu.
Já vím, žaloba zní hrozivě. Ve skutečnosti je ale soud váš přítel. Na rozdíl od Odvolacího finančního ředitelství je totiž nestranný. Vždyť jak by mohlo být OFŘ nestranné, když patří s berňákem pod jednu organizaci?
Ptáte se, kolik podnikatelů u soudu proti berňáku uspělo? Přibližně 30 %. Zdá se vám to málo? Podle mě je to obrovská šance.
Do soudu jdou i ti, kdo mají jen malou možnost uspět. Ti zhoršují statistiku. Ale když se poradíte se svým právníkem a ujistíte se, že máte alespoň špetku naděje, stojí to za zkoušku.
Jdete do toho?
Co si odnést z tohoto videa? Když vám OFŘ zamítne odvolání, proberte to s právníkem a suďte se.
Podanou žalobu v podstatě nelze po uplynutí lhůty pro její podání doplňovat. To znamená, že ty dva měsíce máte na to, abyste do ní napsali vše. Tím vše ale nemyslím každou prkotinu. Pamatujte totiž, že soud vyhoví jen těm nezákonnostem, které se nějak citelně dotkli vašich práv. Chcete příklad?
Jak se dotkne vašich práv zkrácení možnosti reakce na výsledky kontrolního zjištění, když poté jste měli možnost podat odvolání? A v rámci něj jste již měli určitě více času, než o kolik vás finanční úřad nezákonně připravil. Takže ano, k nezákonnému zkrácení lhůty došlo. Ale fakticky vás to nijak nepoškodilo, takže soud vaší žalobě jenom z tohoto důvodu nevyhoví.
Takže pečlivě zvažujte, co do žaloby napíšete. Soud se sice musí zabývat každým argumentem. Ale ruku na srdce, stostránkovou žalobu obsahující balast bude řešit s jinou precizností, než jasně strukturovanou žalobu o 15 stranách.
Proto se v rámci žaloby zaměřte je na to podstatné. A hlavně, nezapomeňte na příběh! Co že, říkáte si? Ano, v naší hantýrce skutkovému pozadí říkáme příběh. Ostatně podívejte se na strukturu rozhodnutí o odvolání. Vyjma jasného členění velice pravděpodobně bude obsahovat popis vás, nebo situace, do které jste se dostali. A pěkné čtení to rozhodně není, viďte? Hotové nactiutrhání, že? A víte, proč to OFŘ takto napsalo? Protože až to rozhodnutí jednou bude číst soud, tak si hned na začátku řekne, no to je ale pěknej lajdák/neřád, tady ten žalobce.
Takže vy musíte udělat to samé. Sepsat svou verzi příběhu. Ukázat, jak od počátku jste byli vždy řádnými poplatníky, že vaším zájmem nikdy nebylo obírat stát o daně, že do situace jste se dostali ne vlastní vinou, že jste se vždy maximálně snažili hájit zájmy státu aj. A naopak, že od začátku se k vám správce daně choval přezíravě, že vám ukrajoval z vašich práv, že jste do daňového řízení vstoupili se srdcem na dlani, ale oni se k vám chovali jak vlci aj. Psychologie zde funguje velice silně. Jenom pamatujte, že příběh má být podán slušnou formou bez nějakého okázalého přehánění. Jinak nebude uvěřitelný. Potenciál dobře napsaného příběhu je pak obrovský. Ne nadarmo o nás ve Specialis říkám, že jsme tak trochu Anderseni. Klienty v úvodu žaloby vždy vykreslujeme v těch nejlepších barvách a zasazujeme do příběhu střetu dobra a zla.
Víte, co je nejdůležitější text vašeho daňového sporu?
Žaloba.
To, jak dobře ji zpracujete, rozhodne váš případ. Protože co neuvedete do žaloby, to už soudu předložit nemůžete.
Viděl jsem spoustu případů, kde žalobce opomněl něco důležitého uvést. A já pak u Nejvyššího správního soudu věděl, že jsem v právu, ale vyhrát jsem už s tím opomenutým argumentem nemohl. Kéž bych byl u případu od začátku!
Jinými slovy: Na žalobě se láme chleba. Nepodceňte ji!
Jestli s daňovým právem máte zkušenosti a žaloby tohoto typu jste už psali, s chutí do toho. Napište ji a dejte do toho všechno.
Pokud jste ale v oboru nováček, rychle hledejte specializovaného právníka.
Tady se šetřit nevyplatí. Pár tisíc ušetřených za žalobu může znamenat pár prohraných milionů u soudu.
Co si odnést z tohoto videa? Žaloba je nejdůležitější dokument daňového sporu. Nepodceňte ji.
My profesionální zástupci v daňových sporech se dělíme na dvě skupiny. Ta první si užívá účast na každém soudním jednání. Vehementně pléduje ve prospěch klienta. Ta druhá na ústním jednání netrvá a spokojí se pouze se zasláním výsledného rozsudku do datové schránky. Já osobně patřím k té druhé, ledaže vidím nějaký zvláštní důvod pro to, abych jel soudcům na krajský soud něco osobně přednést. A to bývá tak maximálně v pětině případů.
Takže sám nevím, která cesta je lepší. Ani na případech klientů jsem ale neviděl objektivní vyšší úspěšnost tam, kde jsem se jednání účastnil. Takže prozatím na svém přístupu nemíním nic měnit. A vy můžete být klidní, pakliže vidina soudního jednání ve vás vyvolává stres. Můžete se mu zcela vyhnout, aniž by to mělo hmatatelný dopad na celkovou úspěšnost.
Povězte mi, jak si představujete soud?
Rozčilený soudce tluče kladívkem, svědek se hroutí a advokáti jeden přes druhého křičí „Námitka!“?
Takto to u soudu opravdu nevypadá, zvlášť ne v daňových sporech. Na co se připravit ve skutečnosti?
Především se obrňte trpělivostí. Nejprve s právníkem napíšete žalobu, podáte ji… a pak jen čekáte.
Čekáte rok, někdy i dva. V Praze je můj rekord dokonce 4,5 roku! Prostě musíte počkat, až se fronta před vámi vyprázdní a soud se k vám dostane. Vy mezitím nemůžete dělat vůbec nic.
Soudce se podívá do žaloby, otevře váš spis a prolistuje rozhodnutí OFŘ, které žalujete. Vůbec vás nepotřebuje vidět, aby mohl rozhodnout. Vše je v soudních podáních nebo v daňovém spise, který OFŘ soudu zašle.
Je vaším právem k soudu jít a trvat na ústním jednání. Ale upřímně, není to potřeba.
Co si z tohoto videa odnést? Buďte trpěliví. Soudu trvá i roky, než se k vaší žalobě dostane. Potom zpravidla rozhoduje od stolu bez jednání.
Jste-li fyzická osoba a nemáte-li na okamžité zaplacení doměrku, pak vězte, že odkladný účinek je zde pro vás. Je vysoká šance, že vám soud vyhoví. U právnických osob je trošku složitější, ale i tam je úspěšnost reálná. V obou případech musíte soudu prokázat, že exekuce by pro vás znamenala nepoměrně větší újmu, než jaká hrozí státnímu rozpočtu. A pro něj je váš nedoplatek jen kapka v moři.
Takže u fyzických osob postačuje prokázat průměrné čisté měsíční příjmy, jakož i volné finanční prostředky na účtu. A pokud nedoplatek tyto významně přesahuje, pak soud zpravidla odkladný účinek přizná. Ani soud po vás nebude chtít, abyste začali rozprodávat osobní majetek (auta, nemovitosti).
U právnických osob je třeba předložit poslední daňové přiznání, případně více přiblížit aktuální majetkovou situaci. A i zde soud zpravidla nepožaduje, abyste rozprodávali majetek, který potřebujete k samotnému zachování chodu vašeho podnikání.
Nejlepším ukazatelem jsou pak úspěšné žádosti daňových subjektů. Takže na stránce https://vyhledavac.nssoud.cz/ si vyhledejte rozhodnutí z oblasti daňové. A zaměřte se na usnesení, na základě kterých byl soudem přiznán odkladný účinek. V databázi jich najdete minimálně desítky, což je pro inspiraci naprosto dostačující.
Setkal jsem se s podnikateli, které berňák zničil. Vyměřil jim takový nedoplatek na dani, že je to zlikvidovalo. Škoda, že se neozvali!
Aby to nebyl i váš případ, měli byste vědět o odkladném účinku žaloby.
Jakmile se odvoláte proti berňáku a Odvolací finanční ředitelství rozhodne, musíte zaplatit doměřenou daň. Leda že…
Leda že byste se soudili a požádali soud o odkladný účinek.
Soud vám ho velice často přizná. Stačí doložit, že by vás úhrada silně zasáhla. U větších částek s tím soud nemá problém, zvlášť když jste fyzická osoba.
Špatná zpráva je, že vám po celou dobu nabíhají úroky. Ty budete muset zaplatit, pokud nakonec spor nevyhrajete. S tím bohužel ani soud nic nezmůže.
Co si odnést z tohoto videa? Až dojdete k soudu, požádejte o odkladný účinek. Ať vás doměřená daň nesrazí na kolena.
Jak vidíte, správní soudy jsou velice levné. Je to dáno tím, že se jedná o soudní spory, které žalobce nemusel tak zcela zavinit a které vznikly z uplatnění veřejné moci vůči jednotlivci (vertikální vztah). Proto chceme-li zachovat přístup ke spravedlnosti v této oblasti bez ohledu na majetnost, nemůžeme soudní poplatky odvíjet od hodnoty sporu.
Uvedené má ale i svou stinnou stránku. Stejně jako soudní poplatky, tak také náhrada nákladů řízení úspěšného žalobce se odvíjí nikoliv od skutečně vynaložených nákladů na právní služby, avšak od jejich tabulkové hodnoty. A ta jeden úkon právní služby ohodnocuje částkou 3 100 Kč bez DPH. Takže za žalobu, která u nás začíná na 25 000 Kč, vám v případě úspěchu stát proplatí je její nepatrnou část. A to nehovořím o tom, že sepis žaloby ve složitých věcech stojí stovky tisíc korun. A i takováto složitá žaloba je v případě úspěchu nahrazena částkou 3 100 Kč bez DPH. Asi netřeba dodávat, že Česká advokátní komora se dlouhodobě snaží o změnu, která se ale setkává s největší nevolí právě na straně správce daně nejvyššího – Ministerstva financí.
Takže správní soudnictví je u nás sice přístupné každému. Avšak v případě úspěchu nepočítejte s tím, že vám stát uhradí reálné náklady vynaložené na advokáta. Ty musíte nést z vlastní kapsy.
Podnikatelé, prozradím vám tajemství. Ale jen mezi námi, ano?
Soudy ve skutečnosti nejsou drahé.
Podnikatelé si často nechají líbit přešlapy berňáku, protože se bojí, že by u soudu prodělali kalhoty.
Tak si to spočítejme, ano?
Soudní poplatek za krajský soud vás vyjde na 3000 Kč. Kasační stížnost k NSS stojí 5000 Kč.
Ale dobrat se práva, to je k nezaplacení.
Nejdražší bude odměna advokátovi za sepis žaloby – a ani ta nemusí být závratná. U nás ty jednoduché začínají na 25 tisících Kč.
Kdyby se přece jen stalo, že soud prohrajete, Odvolacímu finančnímu ředitelství nic neplatíte.
A když vyhrajete? Dostanete soudní poplatky zpět.
Co si odnést z tohoto videa? Jestli se vám nelíbí výsledek daňové kontroly a postupy berňáku, suďte se. Stojí to za to.
Na začátku jsme si řekli, že Nejvyšší správní soud je kouzelnou formulí, která v daňovém řízení způsobuje zázraky. Tento soud nespadl z nebe. Vznikl v roce 2003, což byla asi jeho výhoda. Není totiž nijak zatížen marasmem doby před rokem 1989. Při jeho sestavování měl JUDr. Josef Baxa (první předseda) možnost oslovit ty nejlepší soudce v republice. A tak vznikl soud nikoliv kariérní, avšak zásluhový. Dostali se tam jen ti nejlepší lidé z justice té doby. A na jeho činnosti to bylo hned znát.
Kvalita soudců se tak od začátku projevuje v jeho rozhodnutí. Soudci jsou schopni vyslechnout argumenty obou stran a pečlivě je zvážit. Žádná zkratkovitá rozhodnutí. Naopak, a to je u nás skutečně výjimkou, každý kasační argument je pečlivě vypořádán. Soudci navíc jsou schopni pochopit obchodní logiku a strasti podnikatele. Takže je-li jednání daňového subjektu racionální a odpovídá obchodní praxi, pak vězte, že se Nejvyšší správní soud bude snažit stát na jeho straně. Soudci si totiž moc dobře uvědomují složitost, v jaké se každý den musí podnikatelé pohybovat. Ostatně patrně vás nepřekvapím autorem tohoto citátu: Regulace je příliš mnoho a je jí příliš především v oblasti veřejného práva. Všemožných zákazů, příkazů, povinností a sankcí je prostě moc. Ano, je jím zmíněný JUDr. Baxa, dnes předseda Ústavního soudu. A je to on, kdo mě přesvědčil o tom, že i z lidí figurujících ve straně před rokem 1989 se mohou stát lidé s vysokým morálním kreditem.
Takže mi dovolte tohoto praktického průvodce světem daňových sporů zakončit poděkováním JUDr. Baxovi za to, že zde vybudoval tu nejlepší státní instituci v České republice, kterou nám mohou závidět i na západ od našich hranic. Za to Vám pane doktore ze srdce děkuji.
Nedávno si mi jeden podnikatel stěžoval: „Mám to těžké. Berňák se mnou vymetl. Odvolání bylo k ničemu. Dokonce i krajský soud mě poslal tam, kam slunce nesvítí. Teď už zbývá jen Nejvyšší správní soud. Co mám dělat?“
Povídám mu: „Co máte dělat? Radovat se!“
Právě Nejvyšší správní soud často obrací celý případ. Já to musím vědět, vyhrál jsem u něj desítky daňových sporů.
NSS je opravdu férová šance na spravedlnost. Vždy mě mile překvapí svou nestranností a důkladným posouzením případu. Proto se ho nebojte.
Měli byste ale vědět toto: Jestli jste se propletli všemi kroky daňového sporu bez advokáta, dál už to nepůjde. U NSS ho mít musíte. A mezi námi, je to ve vašem zájmu, protože toto už je nejvyšší právní meta.
Jak vybrat dobrého advokáta? Podívejte se, co má za sebou. Zadejte si na internetu vyhledavac.nssoud.cz, vyhledejte si právníkovo jméno a hned uvidíte, jak se mu v minulosti dařilo.
Jen si to vyzkoušejte u mě. Zadejte Ondřej Lichnovský a uvidíte, s kolika případy už jsem u NSS uspěl.
Co si odnést z tohoto videa? Nevzdávejte se, NSS je vaše šance na spravedlnost. Jděte k němu s dobrým daňovým advokátem.
