Není výzva jako výzva. Je-li s vámi vedena daňová kontrola, pak platí uvedené ve videu. Ale pozor, vyzvat vás může správce daně i mimo daňovou kontrolu. A tady je třeba pečlivě zvažovat, jak zareagovat.
Pokud správce daně s vámi kontrolu nevede, ale dotazuje se na podrobnosti, požaduje účetnictví, tak se možná snaží s vámi vést tzv. zastřenou daňovou kontrolu. To je stav, kdy správce daně neomezují žádná procesní pravidla a kdy jen spoléhá na to, že budete skákat, jak on píská. V těchto případech doporučuji čarovat.
Ale Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 4 Afs 14/2017 říká, že…
Pokud správce daně prověřuje plnění daňové povinnosti a tvrzení daňového subjektu v konkrétním zdaňovacím období a vyzývá daňový subjekt k předložení kompletního účetnictví a evidence pro daňové účely pro příslušné zdaňovací období, je povinen zahájit daňovou kontrolu podle § 85 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a nemůže institut daňové kontroly obcházet fingovaným místním šetřením dle § 80 téhož zákona v rámci vyhledávací činnosti.
Složitější je to v případě, kdy vám správce daně zašle výzvu dle § 57 daňového řádu. Toto ustanovení upravuje povinnost součinnosti daňového subjektu. Pod pohrůžkou opakované pořádkové pokuty tak skutečně máte povinnost správci daně sdělit téměř vše, co od vás žádá. Dodnes nechápu, jak se Ministerstvu financí podařilo toto ustanovení do daňového řádu vpašovat. Předchozí zákon o správě daní a poplatků totiž tak přísnou součinnosti neupravoval. Vycházel totiž z principu, že ohledně daní nelze nikoho nutit cokoliv správci daně poskytovat. Obzvláště, když to lze proti němu následně zneužít.
Ve vztahu k důkaznímu břemeni pak pamatujte, že máte povinnost prokazovat. Tzn., že musíte správci daně navrhovat konkrétní důkazní prostředky, jakož i říci, co jimi chcete prokázat. Kupříkladu u výslechu svědka musíte řádně označit svědka (nejlépe jménem, příjmením, datem narození a místem pobytu). A k tomu říci, co konkrétně by měl tento osvědčit. V opačném případě hrozí, že správce daně tento důkazní návrh odmítne provést z důvodu, že svědek nebyl dostatečně identifikován, případně že není zřejmé, co měl svědek prokázat. A v tomto dává judikatura Nejvyššího správního soudu správci daně zapravdu.
Jakmile je ale důkazní návrh bezvadný, může správce daně jeho provedení odmítnout jen ze tří důvodu. K tomuto Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 10. 2020, sp. zn. 7 Afs 399/2019 říká, že neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit toliko třemi důvody: Prvním je argument, dle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.
Ale pozor, ani s nadbytečností či irelevantností to pro správce daně není tak jednoduché. K tomuto Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 6. 2023, sp. zn. 4 Afs 349/2019 dodal následující: Odmítnutí provedení důkazů bylo přitom přípustné jen tehdy, kdyby jejich nadbytečnost či irelevantnost byla zcela nepochybná. Nebylo však možné odmítnout provést další dokazování jen proto, že by jeho výsledek mohl být v rozporu s již provedenými důkazy, tím spíše za situace, kdy jsou tyto ve vzájemném rozporu. Žalovaný tak ve skutečnosti při odůvodnění odmítnutí provedení důkazních návrhů vzal z provedených výpovědí svědků za prokázané vše, co by mohlo svědčit v neprospěch stěžovatelky, zejména vyjádření jednatelů některých deklarovaných dodavatelů, že práce zajišťovali svými vlastními zaměstnanci, a na základě těchto tvrzení odmítl důkazní návrhy stěžovatelky, aby následně dospěl k závěru, že neunesla své důkazní břemeno. Takový postup však byl nepřípustný, neboť znemožnil stěžovatelce prokázat rozhodné skutečnosti.
Takže má rada zní, navrhujte, navrhujte, navrhujte. A vůbec nevadí, že zajistit důkazní prostředek není ve vašich silách. Např. listinu má v držení třetí osoba. Nebo svědek je pro vás nekontaktní. Faktické obstarání důkazního prostředku je totiž úkolem správce daně.
Kdybyste někoho zavraždili, musí vám to soudy dokázat.
S daněmi je to přesně naopak. Důkazní břemeno nesete vy jako daňový subjekt. To znamená, že musíte prokázat vše, co jste uvedli do svého přiznání.
Vyděsil jsem vás? Hlavně klid. Nemusíte teď hned běžet a posílat berňáku důkazy. Povinnost dokazovat vám vzniká, až když vám berňák pošle výzvu.
Na výzvu musíte reagovat a začnete předkládat důkazy.
A co se stane, když nebudete schopní důkazy dodat? Správce daně použije takzvané pomůcky. Těm se ještě budeme věnovat, tak vám pro teď jen řeknu, že na ně určitě nechcete spoléhat.
Proto na výzvu reagujte. Dokonce ani nevadí, když tak učiníte až po lhůtě. Dokud není kontrola u konce, můžete vše napravit a na cokoliv dodatečně reagovat.
Co si odnést z tohoto videa? Jakmile vám přijde výzva, musíte dodat důkazy.
